| Obrázek |
Název |
Typ |
Popis |
|
Svratka |
řeka |
Největší řeka v Brně přitéká od Veverské Bítýšky od severozápadu, protéká Brněnskou přehradou a opouští město na jihu u Přízřenic. V povodí Svratky leží celé město Brno. |
|
Svitava |
řeka |
Druhá největší řeka v Brně tvoří pomyslnou severojižní osu města. Historicky byla Svitava se svými nábřežími a náhony kolébkou brněnského průmyslu |
|
Svratecký náhon |
náhon |
Původně zřejmě jedno z hlavních přirozených ramen Svratky, které oddělovalo od současné řeky rozlehlý ostrov, na kterém se nachází Staré Brno a snad též původní přemyslovský hrad, který dal později vzniknout městu. Náhon byl z větší části zasypán v 60. létech 20. století. Nejzápadnějším úsekem náhonu nicméně stále proudí voda a jiné jeho části se skrývají v podzemí. |
 |
Svitavský náhon |
náhon |
Romantickou atomsféru brněnských Benátek a současně nutnou energii i technologickou vodu pro desítky textilních továren přiváděl do Brna Svitavský náhon. Tajemný vodní tok se proplétá ulicemi Dolního Cejlu, Radlasu, Křenové a Komárova a dodnes bývá obyvateli se sklonem pro romantiku označován nesprávně jako „ponorná říčka Ponávka“. |
 |
Husovický náhon |
náhon |
Krátký Husovický náhon zásoboval na severním okraji Husovic vodou nejprve mlýn a později textilní továrnu Fritsch & Co. |
 |
Cacovický náhon |
náhon |
Druhý nejdelší z dosud existujících náhonů na řece Svitavě obepíná Cacovický ostrov a v průběhu staletí se na něm nacházelo hned několik zajímavých mlýnů. |
 |
Obřanský náhon |
náhon |
Krátký náhon na pomezí Obřan a Maloměřic sloužil původně obřanskému mlýnu, posléze Esslerově přádelně, stojící na ostrově mezi ním a řekou Svitavou, ze které náhon odbočuje. |
|
Svitavská strouha |
náhon |
Dalším původním ramenem řeky Svitavy je Svitavská strouha, neboli náhon proudící přes Židenice a Starou osadu. Poměrně vydatný tok, který kdysi poháněl Lacinův mlýn a napájel vodou Zábrdovické lázně je dnes v celé délce ukryt v podzemí. |
|
Ponávka |
řeka/potok |
Ačkoliv zlí jazykové označují Ponávku za pouhý potok, skuteční Brňáci ví, že jde o třetí brněnskou řeku. Naneštěstí řeku jaksi prokletou, protože se už ve třetím století skrývá kdesi v hlubinách pod městem. Nejprve vody Ponávky proudily pod centrem města v cihelném klenutém tunelu, v 90. letech 20. století však byl její tok odkloněn od královopolského nádraží novým betonovým hlubinným tunelem do Cacovického náhonu na Svitavě. |
|
Říčka (též Zlatý potok) |
řeka/potok |
Zcela na východním okraji protéká katastrem Brna říčka Říčka. Podobně jako Ponávka je ovšem někdy považována za pouhý potok, údajně též zvaný Zlatý. Říčka se v Brně nevlévá do jiné řeky a je tak společně se Svratkou, Dunávkou, Melatínem a Ivanovickým potokem jedním z pěti toků, které opouští katastr města. |
|
Dunávka |
řeka/potok |
Říčka či přesněji potok Dunávka pramení na katastru Šlapanic, v těsném sousedství letiště Brno-Tuřany. Záhy potok vtéká do brněnské části Dvorska, ze kterého posléze opět proudí mimo město Brno skrze rybník Balaton do Sokolnic a dále k jihu až po soutok s řekou Litavou. |
|
Ivanovický potok |
potok |
Potok pramenící v podzemí a odvodňující podstatnou část jihovýchodního území Brna je levostranným přítokem Svratky, do které se vlévá na hranici katastrů Rajhradu a Rajhradic. |
|
Kohoutovický potok |
potok |
Asi 2 km dlouhý potok odvodňuje údolí Šárku, ve kterém se nachází původní obec, nyní městská část Brna Kohoutovice. Potok protéká rezervací Údolí kohoutovického potoka a ve své spodní části protéká pod Pisáreckou ulicí a za pavilonem Anthropos mělkým hloubeným tunelem. |
